ZAMYŠLENÍ NA 6. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: OČEKÁVÁM

Co očekáváš od Boha? Dost sarkasticky lze říci, že mnozí pokřtěni mají jen jedno očekávání:

„Bože, dej mi pokoj a nemíchej se mi do života.“ Doufám, že mezi ně nepatříš. (Pokud přece ano, bylo by skvělé, kdybys to změnil. Možná ti tento text k tomu pomůže.)

Do mé ranní modlitby patří prosba o to, aby mi Bůh dal poznat skutky, které mám dnes udělat. A také, aby mi dal schopnost (modlím se o dar Ducha) udělat to, co mi svěřil jako dnešní úkol.

Když jdu na mši, očekávám, že Bůh ke mně promluví. Prosím ho, aby mi dal vnímavé srdce, ať jeho hlas slyším a vnímám, ať je to v jakékoli podobě.

Když jdeme s manželkou někde na návštěvu, modlíme se, aby Ježíš šel s námi, abychom do domu či společnosti, kde jdeme, přinesli našeho Pána svým chováním, mluvením, smýšlením.

Večer se svěřujeme do Božích rukou, aby nás chránil při odpočinku a pokud je jeho vůle, abychom se ráno vzbudili v jeho království na věčnosti.

To jsou takové moje (naše) každodenní očekávání od Boha. Kromě nich mám i jiné, které jsou takříkajíc trvalé. Očekávám věčný život. Očekávám stále lepší a hlubší poznání Boha. Očekávám, že se mi Ježíš znovu a znovu zjeví, jak to slibuje v dnešním evangeliu (Jan 14, 21). Očekávám, že budu stále více zakoušet Boží lásku (s tím souvisí i úsilí „mít jeho přikázání a zachovávat je“) a předávat ji lidem kolem sebe.

Máme s manželkou i další očekávání, které často vyjadřujeme slovy žalmisty: „…kéž svévolníci už nejsou“ (Ž 104, 35). To je naše prosba za obrácení těch, kteří osnují a konají zlo, očekáváme jejich obrácení, pokání a proměnu na Boží děti…

Často prožívám, že Bůh moje očekávání naplňuje. „Úžas budí skutky, které konáš lidem“ (Ž 66, 5). Musím však se zármutkem přiznat, že mnohé z jeho skutků mi unikají a nevidím je. Jako bych měl zastřené oči, zahalenou mysl. Je mi to líto vždy, když si své zanedbání uvědomím. Věřím však, že budu vidět stále lépe, věřím, že Bůh chce, abych ho poznal i v jeho dílech…

„Můj vzácný a milovaný Bože, dej mi pokoj srdce a neustále se mi míchej do života. Děsím se dne, kdy bys mě nechal napospas mně samému. Dej mi, prosím, vytrvalost v mých očekáváních, abych se ti neztratil pro mou lenost, nezájem, apatii, únavu… Očekávám, že vždy budeš můj jediný a milovaný Bůh!“