ZAMYŠLENÍ NA 19. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: „POŽEHNÁN BUĎ HOSPODIN!“

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Víš, že jsi vyvolený? Bůh si tě vyvolil, abys byl jeho vlastnictvím. Amen. Aleluja!

Zde bych měl skončit, kdyby… Kdyby to nebylo tak, že to v podstatě neprožíváme. Lopotíme se (vím, co píšu: v pátek jsem sekal oves – kosou; a možná mě čeká mlácení cepy…), trápíme se navenek i vnitřně, radost je kdesi daleko, štěstí nás obchází… Jen kde – tu se objeví záblesk ráje, záblesk radosti, která nám naplňuje duši a vyvolává píseň na rtech. Proč je to takto?

Jsme uprostřed boje. Bojuje se o naši duši. Neustále. Nemysli si, že o tvou ne. Ďáblu na tvé duši záleží. Raduje se (tak po svém, ďábelsky) z každého, z koho udělá takového padoucha jako je on. Ale mnohem více záleží na tobě Bohu. Ďábel pro tebe nezemřel. Bůh ano. A právě proto, že Bůh zná tvou skutečnou cenu („byli jste vykoupeni pomíjitelnými stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista, bezúhonného a neposkvrněného Beránka“ – 1Pt 1,18-19), právě proto mu na tobě nesmírně záleží. A proto ti oznámil kopu věcí o tvé budoucnosti, aby tě tvé současné starosti nepohltily a nerozmáčkly.

Takže – jsi Božím vlastnictvím. Bůh si tě vyvolil ještě před stvořením světa, abys byl svatý a neposkvrněný (přečti si chvalozpěv v první kapitole listu Efezanům, celý je o tom, čím nás Bůh od věčnosti obdaroval). Bůh tě vykoupil a zachránil – o tom je vtělení, narození, život, utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Chápeš? To, co píšu, nejsou informace ani teologie. To je tvůj život!

Izraelité to podle Knihy moudrosti pochopili dříve, než byli vysvobozeni z egyptského otroctví. Věřili svému Bohu a „předem zazpívali chvalozpěvy otců“ (Mdr 18,9). Věděli o tom patriarchové vyvoleného národa – o jejich víře mluví dnešní čtení z listu Židům (přečti si celou 11. kapitolu). Takovou víru od nás očekává Ježíš, neboť „vašemu Otci se zalíbilo dát vám království“ (Lk 12, 32).

I od tebe se očekává postoj chvalozpěvu a radosti. Neboť Bůh za tebe bojuje vítězný boj. Samozřejmě, počítá s tvou spoluprací, která se neprojevuje jen zpěvem či radostí, ale aktivním odmítáním zla v jakékoliv podobě a ustavičným konáním dobra. Očekává od tebe, že své oči budeš upírat na to, že je nad sluncem (pamatuješ si čtení z minulé neděle?). Jednoduše čeká, že budeš zblázněný do Ježíše.

V 40. žalmu je krásný verš, který hovoří o tom, co dělají ti, co milují Bohu a věří mu: „A ti, co touží po tvé pomoci, ať stále říkají: ‚Požehnán buď Hospodin!‘“ (v. 17). Nauč se to říkat vždy, když něco potřebuješ, i tehdy, když tě postihne něco těžkého. A budeš mít další důvod milovat Boha…

A co když přijde smrt – někoho blízkého či tvá vlastní? „Požehnán buď Hospodin!“