Jako vyhnanec

Evangelium: Lk 4,24-30

Když přišel Ježíš do Nazareta, řekl lidu v synagoze: „Amen, pravím vám: Žádný prorok není vítaný ve svém domově. Říkám vám podle pravdy: Mnoho vdov bylo v izraelském národě za dnů Eliášových, kdy se nebe zavřelo na tři léta a šest měsíců a nastal velký hlad po celé zemi; ale k žádné z nich nebyl poslán Eliáš, jen k vdově do Sarepty v Sidónsku. A mnoho malomocných bylo v izraelském národě za proroka Elizea, ale nikdo z nich nebyl očištěn, jenom Náman ze Sýrie.“ Když to slyšeli, všichni v synagoze vzplanuli hněvem. Zvedli se, vyhnali ho ven z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo vystavěno jejich město, aby ho srazili dolů. On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

Zamyšlení:

„Vstali, vyhnali ho z města…“ Občas máme i my chuť vyhnat Ježíše z našeho života, zejména pokud se nám nedaří. Zlobíme se, proč jsou věci jinak, než jsme si naplánovali, vysnili. Proč jsme neuspěli v práci, ve škole. Vždyť jsme nechtěli nic špatného.

Ale, možná má s námi Bůh jiné plány.

Stejně jako těm lidem, tam, tehdy, dávno, i nám Ježíš, přišel vydat svědectví o lásce. Oni nechápali, uzavřeli svá srdce a nechtěli ho přijmout. Přijmout život s ním, pokorně se nechat řídit jeho vůlí a jeho velkou láskou.

On stále čeká a nabízí se a my ho za to vyhazujeme za zdi města, našeho srdce. Nyní však máme šanci. Naučme se s radostí přijímat Boží plány, věřit mu, i když se nedaří, vždyť On sám ví, co je pro nás nejlepší.

Plug and Pray:

Pane, odpusť mi za můj hněv, za to, že nepřijímám to, co chceš Ty. Prosím, nauč mě věřit Ti, v Tvou nesmírnou lásku. Dej mi poznat Tvou vůli a prosím, nauč mě, přijmout ji s velkou radostí. Nechávám se Tebou vést.

V akci:

Dnes večer si zkusím projít celý den. Podívám se na vše, co jsem zažil a zamyslím se, kdy jsem vyhnal Ježíše z mého srdce a naopak, kdy jsem ho ochotně a s radostí přijal.

Bonus:

Krížik – Buď vůle tvá