Pastýřský list k Velikonocům: Buďme nástrojem uzdravení a dárci naděje

„Svět je plný problémů, křesťané ale mají lék na uzdravení společnosti a vakcínu proti nesmyslnosti a krutosti života – jen je třeba dát ji druhým k dispozici. Myslete na přátele, na sousedy, spolužáky a spolupracovníky. Kdo jim nabídne velikonoční radost, když ne vy?“ ptá se arcibiskup Jan Graubner ve svém pastýřském listu pro letošní Velikonoce.

Milé sestry a drazí bratři,

celým světem letí očekávaná zpráva. Ne, není to zpráva, že končí pandemie, ale zpráva, že ukřižovaný Kristus žije. On vstal z mrtvých! Je tedy pravda všechno, co předpověděl, co učil. Mnoho lidí přišlo s krásnými myšlenkami a plány na lepší budoucnost lidstva. On jediný se však dal za svá slova ukřižovat a vstal z mrtvých, jak předpověděl. Můžeme tedy počítat s tím, že i my vstaneme z mrtvých, jak nám slíbil. On ukázal, že i utrpení lze dát smysl, že Bůh nikoho neopustí, i když to tak někdy může vypadat. Ani jemu Bůh neodpověděl, když k němu na kříži úpěnlivě křičel. On mu přesto odevzdal svého ducha. A Bůh ho vzkřísil.

Ti, kteří u toho tehdy byli, prožili zásadní změnu svých životů. Nenechali si to pro sebe, ale roznesli tu zprávu do celého světa. Nedbali těžkostí, ztrát a obětí. I život riskovali a mnozí byli krutě umučeni, ale dobrou zprávu nedokázal už nikdo zastavit.

I naše zkoušky a kříže, nemoci a trápení mohou mít smysl, když je přijmeme s láskou a spojíme s obětí Krista na kříži. I my máme před sebou slavné vzkříšení, když spojíme svůj život s Kristem, jak napsal sv. Pavel: Pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Už při křtu každý z nás dostal Boží život. Na nás je, abychom jej rozvíjeli a upevňovali osobním přátelstvím s Kristem, abychom toto přátelství s Kristem žili taky společně s ostatními, kteří patří do Boží rodiny.

Jestli jsme pochopili dnešní poselství, nemůžeme si nechat pro sebe tak zásadní informaci. Musíme ji předat, musíme ji šířit. To je prvním úkolem rodičů, kteří milují své děti, aby jim předali evangelium jako základ šťastného života. Nestačí je pokřtít a přivést k svatému přijímání. Je nutné je naučit žít jako Kristovi přátelé, jako noví lidé, kteří mají odvahu se lišit od světa. V posledních letech je vidět, že mnozí rodiče nepovažují za důležité vést děti k víře, k účasti na bohoslužbách, k zapojení do života farnosti a posílat je do náboženství. Jsou prý přetížené různými kroužky. Ptejme se však trochu vážně: který kroužek jim více prospěje v životě a jednou, až se budou dívat smrti do očí? Děti jsou pro rodiče prvními adresáty radostné zvěsti evangelia. Jestli je opravdu milují, snaží se jim předat tu nejdůležitější informaci pro budoucnost a naučit je největšímu umění života. K tomu je mimořádná příležitost zrovna dnes, kdy jsou školy zavřené a děti doma.

Podobné by to mělo být mezi manžely. S kým jiným mluvit o klíči k věčnému štěstí, než s manželským partnerem? S kým jiným mluvit o důvěrnostech, které prožíváme ve vztahu s Bohem? Nebojte se doma spolu mluvit o duchovních věcech, o své víře a o svých rozhovorech s Bohem, rozdělit se o zkušenost s jeho slovem, o radost z Boha. Prospěje to atmosféře celé rodiny. Odhalit druhým něco z duchovní důvěrnosti může být náročné, ale obohatí to vztahy, zvláště když budeme mluvit především o věcech pozitivních. Mějte odvahu ke společné modlitbě či četbě Písma svatého nebo jiné duchovní četby. Velikonoční člověk potřebuje vytvářet posvátné společenství. Pak nepropadá do duchovní chudoby a prázdnoty duše, kterou vyplní jen sdělovací prostředky často ubohou zábavou. Velikonoce nabízejí úžasný poklad pro každodenní život.

Vzpomeňte na zkušenosti apoštolů. Ten, který jim slíbil, že bude uprostřed nich, když budou v jeho jménu, se viditelně zjevil mezi nimi, když o něm hovořili. I vám nabízí svou blízkost. Ba ještě víc, jste pozváni být svatou církví a zviditelňovat tak Krista okolnímu světu, dávat lidem příležitost zakusit Boží blízkost ve vašem společenství. Pandemie sice omezuje naše kontakty, ale přesto žijte své společenství s jinými křesťanskými rodinami. Myslete na přátele, na sousedy, spolužáky a spolupracovníky. Kdo jim nabídne velikonoční radost, když ne vy? Ten poklad jsme dostali proto, abychom mohli být užiteční.

Milí přátelé, kteří jste se díky pandemii dostali do samoty. Počítejte s tím, že Zmrtvýchvstalý je s vámi. Stačí ho oslovit. Nemusíte být sami. Mějte radost z toho, že se na vás Bůh s láskou a osobním zájmem dívá. Pozvěte ho častěji k sobě a povězte mu o všem, z čeho máte radost, co vás těší, ale svěřte mu i svá trápení a nezapomeňte děkovat za dnešek i za všechno, čím vás obdaroval a doprovázel v životě.

Svět je plný problémů, které vidíme, kritizujeme a často brbláme. Křesťané mají lék na uzdravení společnosti, mají vakcínu proti nesmyslnosti a krutosti života, jen ji musí dát k dispozici. Velikonoce přinášejí velkou naději pro všechny. Přijměme jejich poselství tak, abychom se sami stali nástrojem uzdravení a dárci naděje v naší rodině, v obci i v celém národě.

K tomu všem ze srdce žehná

arcibiskup Jan

Zdroj: https://www.ado.cz/