Promluva na 1. neděli postní

1. 3. 2023

Jak se postit

Ve středu jsme začali postní dobu, jejíž hlavní význam je v tom, aby se člověk odpoutával od věcí, které mu zastiňují Krista a tím víc se otevřel jeho duchovním darům. To také dává nejhlubší smysl každému postnímu úsilí a sebezáporu. Při tom je pochopitelně důležité nemyslet jen na jídlo. V časopise Monitor byl článek popisující celkem deset způsobů, jak je možné se postit.

  1. Méně jíst a častěji přijímat Eucharistii.

Myslím si, že s pokrmem mají lidé půst spojený nejčastěji. Jenže by bylo málo, kdyby to bylo jen na úrovni nějaké diety. Můžeme si připomenout Ježíšova slova, že nemáme usilovat o pomíjející pokrm, ale o pokrm pro život věčný. Když si tedy odřekneme nějaké jídlo, největší smysl to bude mít, pokud to současně chceme více nahradit duchovním pokrmem pro naši duši. To může být důkladnější modlitba, Písmo svaté, duchovní četba a především častější svaté přijímání.

  1. Ovládat svůj jazyk

Svatý Jakub ve svém listě píše, že máme být pomalí k mluvení a rychlí k naslouchání. K tomu dodává: „Jazyk je jako oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život.“ Často až něco vypustíme z pusy, teprve pak si uvědomíme, že jsme řekli něco zlého. Proto jedním postním předsevzetím může být prosba o takovou pomoc Ducha svatého, aby nás vždycky zastavil, když chceme něco unáhleně říct, a nejprve si to v jeho světle dobře rozmysleli.

  1. Okamžiky hrdinství

Pod tímto nadpisem jsem našel zcela něco jiného, než jsem čekal. Je tu citován sv. Josémaria, zakladatel Opus Dei, který svým žákům zdůrazňoval, že když zazvoní budík, je třeba okamžitě vstát. Neposlouchat démona lenosti, který nás povzbuzuje, abychom vstávání odložili. I v tom může spočívat drobné hrdinství každého dne.

  1. Ovládat toulavé oči

Zde si můžeme připomenout krále Davida, který se jednou jen tak rozhlížel ze střechy svého královského domu. Odtud uviděl Urijášovu manželku, když se koupala. To, že David neovládl svůj pohled na půvabnou ženu, ho nejdříve přivedlo k hříchu cizoložství a pak se postaral o to, aby její manžel padl v boji. Postní předsevzetí v tomto směru neznamená jenom netěkat svýma očima všude možně, ale hlavně dbát na to, co člověk sleduje v televizi nebo na internetu. V návaznosti na předchozí bod by takovým hrdinstvím mohlo být v postní době zcela vyloučit jakoukoliv zábavu přístupnou přes nejrůznější monitory, displeje a obrazovky.

  1. Přesnost

Tento bod lze uvést Ježíšovými slovy: „Kdo je věrný v malém, bude věrný i ve velkých věcech.“ Jde o to, že například dochvilnost nebo důkladné splnění toho, co bylo slíbeno, je známkou úcty k druhým a přínosem pro dobré vztahy. To může obnášet například předsevzetí plnit povinnosti nejen v nezbytně nutné míře, ale jak nejlépe to jde.

  1. Naslouchat druhým

I když člověk může mít plnou hlavu dobrých nápadů a myšlenek, nemůže je druhým vnucovat. Může je sdělit jen tomu, kdo je ochoten naslouchat. Proto je důležité dobře rozlišovat, kdy se máme s druhými dělit o své myšlenky a kdy máme naopak druhým více naslouchat. Každopádně abychom to mohli poznat, vždycky musíme druhého nejprve pozorně vnímat. Zvlášť když nám to moc nejde, je třeba se tomu učit. Proto se pro někoho může doba postní stát časem většího naslouchání.

  1. Být vděční, místo abychom si stěžovali

Takové předsevzetí by mohlo obnášet, že kdykoliv se přistihnu, že si na něco stěžuju, budu se snažit vyvážit to vděčností. V tom může hrát roli každodenní zpytování svědomí. Nejde jen o přiznání si nějaké viny, ale také o to, že si uvědomím, co dobrého mě ten den potkalo a za to vyjádřím Bohu vděčnost.

  1. Usmát se, i když se nám právě nechce

Samozřejmě že nejde o to, abychom se přetvařovali. Když ale hledáme, jak třeba v nepříjemných chvílích dát průchod síle Boží milosti, pak to je úsměv samotného Pána, který někomu zprostředkujme. Když se totiž s jeho pomocí přeneseme přes nějakou obtíž, najdeme tak důvod k úsměvu, který může druhé povzbudit nebo dát útěchu.

  1. Modlit se, i když se nám nechce

Modlitba může být nejdůležitější právě ve chvílích, kdy se nám nechce. Takovému předsevzetí může prospět, když si člověk přesně stanoví, v kterou chvíli kolik času bude věnovat Pánu v modlitbě.

  1. povzbuzování

To se neobejde bez zamyšlení na lidmi, které máme kolem sebe. Kdo z nich povzbuzení potřebuje a co by mu v tom prospělo. Takto se učit uvažovat o svých bližních může být velmi prospěšnou náplní doby postní.

Kéž by na začátku postní doby každý z nás uměl udělat alespoň malé předsevzetí, jak více vnášet do svého života Kristovo evangelium a tím i do naší společnosti.

otec Josef

← Zpět na titulní stránku