Promluva z 3. neděle v mezidobí

Neděle Božího slova

Je to čtyři roky, co Papež František vyhlásil, že třetí neděli v liturgickém mezidobí bude celá církev slavit jako neděli Božího slova. Proto je dobré připomenout si, jaký to má smysl a co z toho pro nás vyplývá. V dnešním evangeliu slyšíme o tom, jak Pán Ježíš začal hlásat evangelium o Božím království a přitom také získával učedníky, aby se na tomto poslání rovněž podíleli. Celý obsah Bible je přitom poselstvím, které má umožnit více poznat Boha a všeho, co nás k němu vede. Hlavním předpokladem pro šíření tohoto poselství je, aby ti, kdo se považují za věřící, se sami chtěli s tímto obsahem co nejvíce seznámit. Pak je možné se o něj dělit i s druhými.

Svatý otec tak vybízí, aby jednotlivá společenství hledala způsoby, jak to udělat, aby význam Božího slova co nejvíce vynikl v našem vlastním životě. Především nás tím chce povzbudit k osobní četbě, promýšlení a šíření Božího slova. Jde o to, že poslání hlásat evangelium nemají jen apoštolové, ale je to společný úkol pro celé společenství věřících.

Realita je ovšem taková, že jen málo věřících se přiměje k tomu, aby si sami pravidelně Bibli nejen četli, ale aby se s Biblí v ruce také modlili a nad obsahem tak uvažovali pod vedením Ducha svatého. Mnozí si možná takové předsevzetí dávají, ale neumí v tom vytrvat nebo vůbec začít.

Proto je dobré, když se o to věřící snaží společně v nějakém společenství. V naší farnosti k tomu máme příležitost jednou za dva týdny při setkání nad Biblí. Podobné příležitosti je ale možné vytvořit i nezávisle na setkávání na faře. V minulých letech jsme už vyzkoušeli metodu biblického tria. K tomu stačí, když se najdou dva zájemci a přijdou se domluvit na společném postupu. Jde o sedm setkání, které trvají vždy jednu hodinu a místo a čas si trojice domluví podle svých možností. Kromě toho se najdou i další metody na práci s Biblí, které si může vyzkoušet libovolná skupinka lidí i kdekoliv v domácím prostředí.

Setkávání za tím účelem má určitě několik výhod oproti tomu, když někdo čte Bibli sám, nebo si vystačí s poslechem četby při bohoslužbách. Sám člověk nemá možnost podělit se s někým druhým o své poznatky, dojmy a slyšet názor druhého. Při společném setkání je možné se učit vzájemně jeden druhému naslouchat a vzájemně se obohatit o vlastní zkušenosti. Kdo čte Bibli sám a třeba v tom poleví, je to jenom na něm, co s tím udělá. Jakmile se Bibli věnujeme společně, tak se vzájemně držíme v tom, abychom nepolevili, abychom se učili duchovní bohatství z Písma svatého čerpat pravidelně.

Při setkání nad Biblí je také důležité, abychom nezůstávali jen u nějaké teorie. Vždycky jde také o snahu přijít na to, jak se určitý úryvek z Písma může promítnout do našeho života. To pak umožní, aby Boží slovo mohlo zasáhnout život věřících v daleko větší míře.

Mezi věřícími jsem už slyšel více svědectví o tom, jak důkladnější četba Bible umožnila hlubší proměnu jejich života. Někteří na tom byli dokonce tak, že začali číst Evangelium v Novém zákoně jako nevěřící a díky tomu se z nich stali věřící. To je krásným dokladem, že Boží slovo je opravdu živé, a přináší nový život. Já osobně jsem přečetl Nový zákon během své základní vojenské služby a také pro mne to byl čas, kdy Pán Ježíš velmi citelně vstupoval do mého života.

Aby četba Písma sv. mohla přinášet více užitku, k tomu je nutné rozhodnutí něco pro to udělat. Pro někoho je vhodnější osobní četba, pro jiného věnovat se Bibli společně. Jenom je třeba využít k tomu možnosti, které se nabízejí a především prosit Ducha svatého o jeho vedení a posilu v odhodlání a vytrvalosti.

otec Josef