Udělování svátostí

Svátost křtu

Křtem Bůh přijímá člověka za své dítě a vkládá do něho svůj život a zapojuje ho do společenství věřících – církve. Odpouštějí se mu hříchy (u malých dětí dědičný hřích, u dospělých také i všechny osobní hříchy). Pokřtěný má pak právo na ostatní svátosti.

Žádost o křest dítěte je třeba nahlásit aspoň 1 měsíc předem.

Podmínky pro křest malého dítěte od 0 – 6 let

1. Křest dítěte žádají rodiče či aspoň jeden z rodičů, ne babička nebo dědeček.
2. Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry. Proto je nutné, aby aspoň jeden z rodičů byl pokřtěný a zavázal se, že bude své dítě vést k Bohu slovem i životem. Malé děti se křtí na víru rodičů.
3. Před vlastním křtem proběhne příprava formou rozhovor o křtu, o víře a životě z víry. U církevně sezdaných rodičů obvykle stačí jedno setkání. V ostatních případech se konají čtyři setkání.
4. Kmotr má být praktikující věřící, aby mohl pokřtěného vést v křesťanské životní cestě a pomáhat rodičům v náboženské výchově. Pokud možno by měl být biřmovaný, nebo mít v úmyslu v nejbližší době přijmout svátost biřmování.
5. Křest má být v té farnosti, v které žijí rodiče. Křtem se totiž pokřtěný přičlení do konkrétní církevní obce. Pokud bydlištěm žadatelé spadají do jiné farnosti, je třeba donést potvrzení svého faráře, že souhlasí se křtem v jiné farnosti.

Podmínky pro křest dítěte od 7 do 14 let

• Viz body 1. – 5. nahoře
• Navíc: dítě v tomto věku by mělo o víře už samo něco vědět. Žádá se proto aspoň rok společného setkávání s ostatními dětmi při výuce náboženství.

Pokud ani jeden z rodičů není pokřtěný, mohou se, pokud budou chtít, před křtem svého dítě i oni sami připravit k přijetí vlastního křtu a být pokřtěni společně jako jedna rodina.

Podmínky pro křest člověka nad 15 let

• Musí se ztotožnit s obsahem křesťanské víry v Boha a Spasitele a snažit se podle této víry žít.
• Příprava obsahuje minimálně roční formaci formou osobních a společných setkání. Křest bývá většinou o Velikonocích.

Svátost smíření

Večer o Velikonocích se Pán Ježíš ukázal svým apoštolům a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20,22-23). Odpuštění hříchů, spáchaných po křtu, se uděluje prostřednictvím svátosti, nazývané svátost smíření nebo pokání či zpověď.

Bůh stanovil způsob, jak lze dosáhnout odpuštění našich hříchů a poklesků, pokud je ovšem uznáme a snažíme se jich litovat. Smíření je nutné pokaždé, když Boha zradíme špatným myšlením, slovy či skutky, kterým říkáme hříchy. Hřích je víc než pouhá chyba. Narušuje vztahy člověka k Bohu, k bližnímu i k sobě samému. Všechny hříchy nejsou stejně těžké. Existují myšlenky, slova, skutky a opomenutí, které tíží naše svědomí, ale jsou všední, protože člověk je slabý. Říká se jim také lehké hříchy.

Těžký, nebo smrtelný hřích je označení pro takový stav srdce nebo pro takové jednání, které těžce porušuje vztahy k Bohu, k církvi a k lidem. Je to vědomé, dobrovolné a svobodné přestoupení Božího zákona v nějaké závažné věci.

Ti, kteří přijímají tuto svátost smíření s opravdovostí a se zkroušeným srdcem, dosáhnou odpuštění všech hříchů, ale také obnovení přátelství s Bohem, nový pokoj a radost do srdce.

Potřebujete se smířit s Bohem a najít klid v duši?

Svátost smíření lze přijmout v rozhovoru s knězem na požádání kdykoli. 
Pravidelně je příležitost v kostele ve zpovědnici před každou mši svatou.

Nebyli jste už mnoho let u svátosti smíření (u zpovědi) a nevíte už jak na to?

Nebojte se přijít. Každý kněz – zpovědník, vám rád na požádání pomůže, abyste přijali tuto svátost k vašemu duchovnímu prospěchu.

Jste pokřtěni, ale nebyli jste ještě nikdy u zpovědi nebo u svatého přijímání?

Nebojte se kontaktovat kněze. Příprava dospělých k přijetí těchto svátostí probíhá dle domluvy na faře.

Svátost Eucharistie – svaté přijímání

Eucharistie, neboli mše svatá, byla ustanovena Ježíšem při poslední večeři, den před jeho smrtí. Pán Ježíš při ní dal svým učedníkům své tělo a svou krev jako pokrm. Eucharistický chléb a víno jsou reálné Tělo a Krev Kristova. Když je přijímáme, osobně se setkáváme s Pánem Ježíšem. Je to vrcholný způsob našeho spojení s oslaveným Kristem na zemi. On sám řekl: „Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky … Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný … zůstává ve mně a já v něm“ (Jan 6,51.54.56).

Mše svatá je zpřítomněním Ježíšovy oběti – jeho smrti na kříži a zmrtvýchvstání – v naší době. Také se nám tímto způsobem dává za pokrm, duše se naplňuje milostí a dává se nám záruka věčného života. Celý Kristus je přítomný jak v podobě chleba, tak v podobě vína. Z praktických důvodů se při katolické bohoslužbě podává pouze eucharistický chléb, přijímání „podobojí“ (Tělo a Krev Kristova) jen při zvláštních příležitostech.

Podmínky, kdy lze přistoupit k svatému přijímání

• Být pokřtěn a věřit v Krista.
• Smířit se s Bohem ve svátosti smíření (zpovědi) a snažit se žít podle křesťanské víry.
• Kdo žije v manželství, pak toto manželství musí být uzavřeno i před Bohem v kostele.
• Jednu hodinu před přijetím Těla Kristova se má dodržovat eucharistický půst. Voda a nezbytné léky půst neruší.

Na první svaté přijímání je třeba se řádně připravit

Děti k němu poprvé přistupují po dvouleté přípravě v náboženství obvykle ve třetí třídě. Dospělí přistupují po individuální přípravě po domluvě s knězem.

Svátost manželství

Manželství je důležité spojení dvou životů. Svatba v kostele není pouhým formálním právním aktem, ale znamená něco mnohem víc. Je svátostí. V kostele přijímají a dostávají svátost manželství ti, kteří chtějí, aby Bůh jejich sňatku požehnal a řídil ho. Proto může o svátost manželství žádat ten pár, kde aspoň jeden je pokřtěný a věřící.

Skrze tuto svátost manželství Bůh vstupuje mezi milující pár, aby ho posvětil a pomáhal jim v letech společného života. Manželství chtěl, naplánoval a dal k němu podnět sám Bůh. Pokud tedy člověk chce manželství co nejlépe pochopit a prožít, musí se s tímto Božím projektem společného života dobře seznámit.

Základní příprava k sňatku probíhá společně s druhými páry na Centru pro rodinu a pak i na faře.  

Církevní sňatek je třeba nahlásit nejlépe půl roku předem, nejpozději ale tři měsíce předem.

Měli jste jen civilní sňatek?

Někdy se stává, že teprve po létech soužití některý z partnerů zatouží po zplatnění manželství před Bohem a po Božím požehnání, aby pak mohl přijímat jiné svátosti jako například svátost smíření a svaté přijímání. Stvrdit svůj manželský slib (učiněný před léty na úřadě) před Bohem, je možné i bez velkých ceremonií a neveřejně. Informujte se u kněze.

Ti, kteří žijí jen v civilním manželství, nemohou přistupovat k svátosti smíření, ani k svatému přijímání.

Pomazání nemocných

Ti, kterým se zhoršil jejich zdravotní stav, nebo mají před operací, či se ocitli v nebezpečí smrti, mohou kromě zdravotnické pomoci dostat také posilu od Boha pro duši i tělo.

Kdo by nechtěl mít v nemoci nebo utrpení takovou pomoc, jakou je přítomnost a pomoc samotného Boha?

Svátost nemocných nenahrazuje lékařskou pomoc, ale doplňuje ji či přesahuje. Tak jako se o tělo stará lékař, o duševní pomoc se stará sám Ježíš prostřednictvím této svátosti. Při slavení této svátosti kněz maže nemocného olejem na čele a rukách, prosí za jeho uzdravení a vyprošuje pro něho posilu a úlevu.

Jestliže nemocný, který přijal pomazání, znovu nabude zdraví, může v případě další těžké nemoci tuto svátost znovu přijmout. Během téže nemoci lze svátost opakovat, jestliže nastane zhoršení.

Pomazání stářím zesláblých a nemocných lidí se uděluje společně v kostele 1x za rok, většinou v době postní.

V naléhavých případech volejte na faru ihned a kdykoliv, abyste zde domluvili termín návštěvy kněze, ať už doma, nebo v nemocnici.