ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: JEŽÍŠ KRISTUS

Nové období církevního roku začíná Církev tak, jak skončila Vánoční – jednoznačným poukázáním na Krista.

Přečti si úvod Pavlova Prvního listu Korintským – Pavel píše místní církvi, která se zmítá ve vážných problémech. Ale nezačíná jejich řešením, ale tím, že ukáže na Řešení, na Ježíše Krista. Jakoby i nám tím říkal: Máš s něčím problém? Má problémy farnost, ve které žiješ? Dříve, než začneš hledat jejich řešení, zkontroluj, na co jsi zaměřen, na co je zaměřena farnost, možná diecéze. Možná se tím všechno nevyřeší, ale pokud se dá do pořádku vztah s Kristem, pokud bude opět na prvním místě ve tvém srdci, v srdcích lidí, se kterými ve farnosti žiješ, mnohé problémy se ukážou jako malichernosti, které nestojí za řeč. A ty, které skutečně problémy jsou, s Kristem se řeší mnohem snadněji (například bez hněvu a hádek), protože všichni zúčastnění se snaží plnit jeho vůli.

Jak jednoduché, že? A zároveň náročné. Neboť zaměřit někoho na Krista, dovést ho ke změně smýšlení a jednání není v lidských silách. Je to věc a dílo Ducha Svatého (budeme o tom slyšet během následujících nedělí při dalších čteních ze zmíněného listu). A to se týká i toho, pokud to soustředění na Krista potřebuji já sám.

Také prorok Izaiáš nám představuje Krista, kterého Otec posílá, aby byl spásou pro všechny národy. Také Jan Křtitel ukazuje na Krista jako na Božího Beránka, který přišel osvobodit lidi od jejich hříchů. Jistě to není náhoda. Nastiňuje se nám tak jasná cesta nejen na nejbližší dny, ale na celý život – Ježíš Kristus.

Cesta je tedy jasná. Její realizace nejistá – bez pomoci Ducha Svatého. Proto si dnes představ, že Boží Duch tě chce naplnit a vést, ale jsi jako zazátkovaná láhev. Duch přichází, když ho vzýváš, ale jen po tobě „stéká“, protože jsi zavřený. Podívej se, co je tou zátkou, odstraň ji – vyznáním, pokáním, lítostí, zřeknutím se… – a opět popros Božího Ducha, aby v tobě postavil Krista na první místo, a dělej to každý den. Vlož se do toho celý spoluprací s Boží milostí – vybírej si, co a koho budeš poslouchat, s kým a o čem budeš mluvit, na co se budeš dívat, co budeš číst… Vybírej si vždycky to, co tě nějakým způsobem bude držet u Krista.

Tak zakusíš to, že život je krásný – dokonce i v utrpení, bolesti či vážných problémech.