ZAMYŠLENÍ NA 7. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: UTOPIE?

Když si vezmeme požadavky čtení posledních tří neděl plus té dnešní, tak to v nás může vyvolat beznaděj a rezignaci.

Blahoslavenství, sůl, světlo, spravedlnost větší než spravedlnost zákoníků a farizeů, a dnes dokonalost a svatost srovnatelná s Bohem. Copak se to dá?

Nedá. Není to v schopnostech člověka. Přesto to Ježíš od nás žádá. Jakým právem, proč?

Odpověď je jednoduchá – protože on sám žije v nás. A dal nám svého Ducha, abychom to dokázali. Uvědomuješ si, jak to radikálně mění situaci? Jsi spojen s největší mocí ve vesmíru – jsi spojen s všemohoucím Bohem. Nic pro tebe není nemožné.

Bůh však ví, že požadavky vyjádřené obecně (blahoslavenství, svatost dokonalost) a i obrazně (sůl, světlo) jsou pro nás něčím, co si ani neumíme pořádně představit. Vždyť kdo z nás může říci, že ví, co to znamená být svatý, či dokonalý jako Bůh? Kdy o sobě mohu bez pochybností říci, že právě plním nějaké blahoslavenství?

Protože je to pro nás problém, Ježíš nám ke všeobecným požadavkům, k vysoce nastavené laťce dal „prováděcí pravidla“, podrobný návod, jak té úrovně dosáhnout. Dnes například mluví – ve všech čteních – o lásce k nepřátelům, o nenávisti a napomínání, o pomstě a hněvu, o lásce k bližnímu. A to jsou již pojmy, kterým velmi dobře rozumíme, neboť jsou součástí našeho každodenního života, a protože Ježíš je s námi a máme jeho Ducha, můžeme to dokázat. Jistě, s mnoha selháními a neúspěchy, ale důležité je vždy se vrátit na cestu a pokračovat.

Textům v tomto liturgickém roce jsem dal jako motto slova apoštola Pavla: „Zakořeněni v Kristu, na něm postavení.“ Pokud jsme totiž v Kristu zakořenění, na něm postavení, tak zvládáme být blahoslavení, umíme žít jako sůl země a světlo světa, dokážeme být svatí a dokonalí jako Bůh. Ale myslím, že si to nikdy nebudeme uvědomovat, protože stále budeme vidět své slabosti, nedostatky. Teprve až jednou přijdeme k nebeské bráně, budeme užaslí, když nás Bůh bude vítat a všem nebešťanům s nadšením říkat: „Podívejte, přichází člověk, který se mi podobal ve svatosti a dokonalosti, který byl solí a světlem. Miloval nepřátele a dobře činil každému, byl příbytkem Ducha a nikdy se nepovyšoval. Dobrořečil mi v každém čase, ve štěstí i neštěstí, ve zdraví i v nemoci … Splnil můj sen o něm.“

Myslíš, že to není možné? Pak by nebe bylo prázdné a Ježíšova řeč by byla utopií. „Ale u Boha je možné všechno.“ Pokud ty chceš! Pokud patříš Kristu.